Zde se nacházíte: Startovní strana > My o nás > Vnitřní náboženství

Univerzální život - Vnitřní náboženství


Křesťanská víra - svobodná v Duchu Božím

Vnitřní náboženství je život v Bohu, Jenž spojuje všechny lidi v Jeho jednotě a lásce.

Život v Duchu Božím nám byl a je přibližován skrze Desatero Božích přikázání a skrze Ježíšovo Kázání na hoře od Ducha pravdy.

Svobodný Duch, Bůh, nevane ve vnějším náboženství

Bůh je svobodný Duch a nemá nic společného s vnějším náboženstvím, s institucemi církev. Církevní instituce vtiskovaly své představy, jaký musí být Bůh a jak Ho člověk potkává, a  vnucovaly své představy o Bohu svým věřícím, nakonec i skrze křest kojenců. Jsou to vnější náboženské představy, je to obraz Boha církevních institucí, který ale nemá nic společného s tím pravým Jedním, Bohem.

Vnější náboženství mají  k uctívání svých představ o Bohu své odpovídající tradice. V Říši Boží neexistují ani vnější náboženství ani tradice. Církevní hodnostáři a mnoho církevních věřících  ustrnulo ve svých tradicích.

Tak již mnozí nepozorují, jak člověka znevažující jsou obsahy konfesionálně-církevních učení. Pro tyto je předtím jako potom závazné to, co stojí psáno ve Starém Zákoně.

Proroku Mojžíši je tam např. na mnoha místech podsouváno, že Bůh sám vyžadoval trest smrti (tenkrát: ukamenování) - např. pro toho, kdo prokleje své rodiče, pro cizoložníka, pro toho, kdo se vzepře rozsudku kněze, pro homosexuály a mnoho dalšího. Bohu je připisováno mnoho lstivých způsobů chování. Své nepřátele by měl člověk omámit a pak usmrtit. A na stránkách tu jsou přirozeně také "božské" pokyny, jaká privilegia náleží kněžím a jak se tito z jejich strany mají starat o to, aby zvířata byla nejbrutálnějším způsobem mučena, vražděna, rozkouskována a spalována - jak se to nazývá, "k upokojující vůni pro Pána"... (3. Moj 3,5)

To všechno jsou učení vnějšího náboženství.  Pohled do dějin ukazuje, jaké plody to přineslo. Nechť člověk pomyslí jen na křížové výpravy, pronásledování kacířů a židů, inkvizici, upalování čarodějnic a mnoho dalšího.

A jaký je postoj vnějšího náboženství ke zvířatům, našim spolutvorům?

Ačkoliv Ježíš, Kristus, důrazně káral každé zabíjení - též zabíjení zvířat -, přimlouvají se úřední církve za jatka, pokusy na zvířatech, genovou manipulaci, ano za samotné rituální krutosti bestiálního druhu na zvířatech.

Vnitřní náboženství se zakládá na svobodě

Vnitřní náboženství nemá vnější vůdce.

Lidé, kteří následují Ježíše, Krista, tvoří jako společenství Vnitřní náboženství. Toto nemá obřady, dogmata, kněze, faráře a členství, tedy též ne křest kojenců.

Vnitřní náboženství se zakládá na svobodě, a svoboda znamená přijmout Boží lásku a učit se Boží lásce, abychom rozuměli bližnímu a vážili si ho jako syna či dcery Boží.

Kdo ve svém životě používá krok za krokem zákony Boží, ten přísluší k Vnitřnímu náboženství, zda se do společenství Vnitřního náboženství přiřadil či ne.

Lidé Vnitřního náboženství se sjednocují ve vědomí, že Bůh je láska a že Jeho Duch lásky, míru, milosrdenství a dobroty bydlí v každém člověku, v každém zvířeti, v každé rostlině, v každém kamenu, ano v každém atomu, v každé molekule, v každé kapce vody.

Vnitřní křesťanství ukazuje cestu do nitra k Boží lásce a k lásce k bližnímu a ukazuje stupňovitou cestu, aby člověk vyšel z temného spánku ega, tedy probudil se v Duchu svobody.

Pravá svoboda obsahuje jak sebeúctu tak i úctu vůči bližnímu. Svoboda znamená tedy také být svobodný od myšlení proti jiným či od myšlení, že jiní mají pro nás dělat to či ono, co bychom mohli udělat sami. Být svobodný znamená být vztažen na jedinou autoritu, na inteligenci Bůh, abychom se učili, co je Boží vůle.

Užijeme-li naši svobodu ve vůli Boží, tak opravdu sloužíme Bohu a lidem.

Pravá víra, víra činu, osvobozuje

Pravá víra je víra činu. V pravém činu, v konání s Bohem, v konání skrze spojení s věčným Duchem, je tu pomoc a pocit, že Bůh existuje a že Bůh pomáhá - každému hříšníku.

 

 

© 2014 Univerzální život • E-Mail: info@universelles-leben.orgEditorial